NTC nebo NVT? Není třeba Vás napínat, obě tyto zkratky znamenají to samé. NTC – Nationales-Trainings-Camp (česky Národní výcvikový tábor) je první stupínek vzdělávání dospělých v Royal Rangers Deutschland. Ze zvědavosti jsem se začal o německý systém zajímat a v srpnu jsem tento kurz u našich západních sousedů také absolvoval.
NTC je předpoklad nejen pro činnost v RR, ale i vstupenka do dalšího rozsáhlého systému kurzů a seminářů. Za rok od absolvování NTC se může zájemce přihlásit na NTT – Nationales-Trainings-Trail, což je věc velmi podobná našemu NVT Trek, tj. 4-denní putování po vlastech německých (existuje samozřejmě i juniorská varianta JLTT). Základní kursy NTC + NTT jsou nejrozšířenější (obvykle bývá tak 10 termínů za rok) a má je skoro každý. Je to takříkajíc postačující podmínka pro všechny další aktivity a školení RR:
- vícedenní semináře pro vedoucí různých věkových skupin
- vodní trail (ale na klidné vodě); kurz o stavbě plavidel
- víkend o tajemstvích přírody; hudební víkend
- trail v horách; kurz horolezectví; zimní přežití
- kurz orientace; kurz první pomoci v divočině
- kurz plachtění v Severním moři a další
Vrcholem vzdělávání je ANTC – Advance NTC, což je velmi výběrová záležitost a v Čechách asi ani nemá ekvivalent.
Většina těchto kurzů pro zájemce probíhá jednou za rok. Dají se tam získat jinak těžko přenosné zkušenosti, které mohou absolventi uplatnit ve vlastních hlídkách. A také je to příležitost seznámit se s lidmi z jiných hlídek. No nebylo by hezké něco z toho zavést také v Česku?
A tak jsem se u “Trainings koordinátora” Mariuse Richtera přihlásil na NTC. Běh sedmý, NTC-G na náhorní plošině u obce Deggingen mezi Stuttgartem a Ulmem. Jde o velkou táborovou základnu, kde současně s dospělým NTC probíhalo i to juniorské. Na obou kurzech bylo cca 60 účastníků. Bylo zde sedm kmenů – čtyři mužské a tři ženské – pojmenované po zvířatech (šimpanzi, berušky, jednorožci. atd.) Vedoucí vlastní kmen nemají. Věkové rozpětí účastníků je opravdu značné (rekord prý zatím drží 85letý pastor). Každý kmen dostal vykolíkovaný prostor, kde si měl postavit velkou jurtu, jídelní přístřešek a kuchyň, kde si samozřejmě sám vařil. Podobně jako u nás se stavby dokončovaly ještě druhý den, mezitím už ale probíhaly přednášky a semináře. Všichni účastníci dostali manuál a “Logbuch”, kam se zaznamenávají provedené zkoušky.
V zásadě mě překvapilo, že se NTC a NVT (až na dvě, tři věci) svým průběhem i obsahem moc nelišily. První odlišností byla “ústrojová kázeň”. I adepti, co zatím o RR jen uvažují, měli košili a šátek. Druhou věcí je oproti české variantě poměrně malý počet společných her. Nejvíce mě ale překvapil možná až příliš mírný přístup k účastníkům, např. při nedochvilném nástupu. Když si vzpomenu… „Jste tady o dvě minuty později! Proč?“ U nás by to jen domluvou neskončilo. 🙂
Suma sumárum. Když bude někdo chtít v Německu absolvovat NTC (nebo juniorské JLTC), třeba jako vstupenku pro další kurzy, nebo jako příležitost poznat zase jinou společnost, není se čeho bát. Můžu ho jenom doporučit.
