Jak jsem prožil trek?

LetoÅ¡ní trek byl úplnÄ› jiný než obvykle. PÅ™ečtÄ›te si krátkou reportáž MatouÅ¡e ze 42. pÅ™ední hlídky Ostrava:

25. – 27. září probÄ›hlo NVT juniorů – trek. Účastnilo se 14 royalistů (9 holek a 5 kluků) z různých hlídek a já s Pecou. Od samého začátku neÅ¡lo nic podle plánu. VÅ¡echny vlaky i autobusy mÄ›ly velká zpoždÄ›ní.

Když jsme vystoupili v Blatnici na kraji pohoří Velké Fatry, tak hned začalo mírnÄ› prÅ¡et. Dále jsme Å¡li nekonečnou Gaderskou dolinou a déšť se postupnÄ› stupňoval. Když jsme pÅ™icházeli k nejprudší části výstupu, tak jsme už byli celkem promočení a narvaný batoh na zádech začínal těžknout. Å li jsme vÅ¡ak velmi rozumným tempem, a proto jsme se vÅ¡ichni bez vÄ›tších problémů, ač unaveni, dostali na Kralovu studni ve výšce 1377 m. n. m. Zde nastal vÅ¡ak další problém – totální mlha. VidÄ›li jsme stěží metr pÅ™ed sebe a dokonce i velezkuÅ¡ený Peca mÄ›l problém se zorientovat a najít salaÅ¡, kde jsme mÄ›li pÅ™espat, pÅ™estože zde byl už nÄ›kolikrát. Byla to dost prekérní situace, protože stavÄ›t stany za prudkého deÅ¡tÄ›, vÄ›tru a totální mlhy se nám moc nechtÄ›lo. VÅ¡ichni jsme se v duchu modlili, abychom salaÅ¡ naÅ¡li, a Bůh nás vyslyÅ¡el. SalaÅ¡ jsme tedy pod vedením Pecy, a ten pod vedením Boha, naÅ¡li a pÅ™ečkali noc ve výšce cca. 1400 m. n. m. Další den počasí nebylo o moc lepší, a tak jsme se rozhodli zůstat celý den v salaÅ¡i a usuÅ¡it vÄ›ci nad ohnÄ›m. Na večer si mÄ›l každý účastník pÅ™ipravit hÅ™ebík, tedy krátké podobenství. Není divu, že se v hÅ™ebících často opakovala myÅ¡lenka, že je Bůh náš ochránce, skála, salaÅ¡ a že se na nÄ›j můžeme vždy spolehnout.

Další den jsme se již vydali na krásnou cestu po hÅ™ebeni Velké Fatry. Nevynechali jsme ani nejvyšší vrchol Ostriedok a užili si i pÄ›kných výhledů. Zas tak krásnÄ› ale nebylo, takže jsme se rozhodli zakončit cestu sestupem do Blatnice a odjezdem domů. I když byl trek o den kratší, než jsme plánovali a jeden den jsme zůstali na místÄ›, tak to byl velmi dobrý čas s Bohem a výborná zkuÅ¡enost. Když jsem byl totiž promočený, unavený a nevidÄ›l na krok pÅ™ed sebe, tak jsem si znovu uvÄ›domil, jak jsem nepatrný a kÅ™ehký a musím se spoléhat na Ježíše, protože bez nÄ›j nezvládnu nic.

WP_20150927_10_29_47_Pro WP_20150927_08_25_30_Pro WP_20150926_18_06_53_Pro WP_20150927_09_57_23_Pro WP_20150926_17_57_12_Pro WP_20150926_10_54_53_ProWP_20150927_10_31_10_Pro WP_20150926_10_57_29_Pro