Hraničářův učeň 2015

Poslední červnový víkend roku 2015 se opět shromáždili bojovníci, aby spolu strávili čas a „trochu“ si zabojovali. Letošní ročník byl poprvé na téma knih Johna Flanagana – Hraničářův učeň.

Příjezd byl pozvolný a klidný. Po registraci a ubytování se vÅ¡ichni dostavili na kontrolu zbraní a kostýmů, kde obdrželi počet „životů“, který pak mohli v bitvÄ› použít. Poté se mohli pÅ™emístit do novÄ› zřízené pevnosti žoldáků, kde probíhala bojové aréna. Za vyhrané souboje mohli získat zlaťáky a hlavnÄ› nehynoucí slávu.

Po večeÅ™i a pÅ™ivítání dalších účastníků, kteří mezitím dorazili, následoval večerní program. Chvály si vzali na starost Lukáš s Andou a slovo Å kraby. Když padla tma, mohli se nejodvážnÄ›jší z odvážných proplížit do tábora aridských otrokářů a zjistit co nejvíce informací.

hranicaruv_ucen_2015_02

hranicaruv_ucen_2015_03
Do sobotního ráno se vÅ¡ichni probudili již plnÄ› nabuzeni na boje příští. Oproti pÅ™echozím ročníkům bylo tažení a bitva o pevnosti spojené dohromady. Neprobíhala ani žádná dražba žoldáků. Každý národ – Araluenci, Skandijci, ÄŒerní rytíři a Vargalové si postavili v lesích svou vlastní pevnost. PÅ™irozenými budoucími spojenci se stali Araluenci se Skandijci a ÄŒerní rytíři s Vargaly. Žoldácká pevnost stála uprostÅ™ed území a novinkou bylo najímání žoldáků v průbÄ›hu bitvy v pÅ™esném smÄ›nném kurzu na určený čas. Trasy pro tažení byli po celém okolí a tam mohli národy najít i další ukryté poklady.

Bitva vypukla za troubení Å¡ofaru. NÄ›kteří se hned vydali po vytyčených trasách hledat ukryté poklady, ÄŒerní rytíři se rozhodli ihned najmout žoldáky, které vyslali na bojovou misi. VzápÄ›tí vÅ¡ak žoldáckou pevnost vyplenili, což jim velitel žoldáků dal pÅ™i dalším najímání patÅ™ičnÄ› najevo. Boj byl velice dynamický a národy se stÅ™etávali velice často v různých částech okolního lesa – v houstníku, u brodu, na louce, v prudkém kopci, atd.

hranicaruv_ucen_2015_04

hranicaruv_ucen_2015_05

Velice rychle se dali dohromady ÄŒerní rytíři a Vargaly a postupnÄ› získali vÅ¡echny dosud objevené poklady pod svou kontrolu. Ty ukryly v jedné pevnosti, kterou pečlivÄ› hlídali a odrazili každý nahodilý útok. Nezbývalo nic jiného, než aby se další národy také spojili a za pomoci i žoldáků napadli pevnost ze dvou stran. VítÄ›zství bylo drtivé, avÅ¡ak odplata na sebe nedala dlouho čekat.

Nastal obÄ›d, kdy se vÅ¡ichni mírnÄ› unavenÄ›, ale nadÅ¡enÄ›, seÅ¡li v táboÅ™iÅ¡ti, kde se společnÄ› najedli a v následném klidu nÄ›kteří i zasportovali hrou ringo. Zároveň se zjistilo, kolik pokladů jeÅ¡tÄ› čeká na své objevení.

Po odpoledním klidu bitva pokračovala. Nyní už s daleko vÄ›tším důrazem na taktiku, protože každá chyba mohla rozhodnout. ÄŒerní rytíři s Vargaly vyslali své posli, aby rychle objevili zbylé poklady a zbytek jejich armády koloval po kraji a drancoval.

Žoldáci také nelenili a podařilo se jim získat do své pevnosti všechny vlajky svých nepřátel. Nicméně tlak byl veliký a nakonec byli i oni poraženi.

Celé sobotní bojování rozhodla brilantní taktika Araluenců a pÅ™edevším Skandijců, kteří v závÄ›rečné půlhodinÄ› díky chytrosti, získali vÅ¡echny poklady z pevnosti ÄŒerných rytířů a i pÅ™es mimořádný tlak v posledních minutách se jim ho podaÅ™ilo udržet. Do nedÄ›lní dražby a rozhodující bitvy drželi v ruce vÅ¡echny trumfy.

hranicaruv_ucen_2015_06

hranicaruv_ucen_2015_07

Po celodenních bojích na všechny čekala hostina, na kterou se někteří dozajista těšili nejvíc. Prasátko se sice jedlo na etapy, ale rozhodně nezůstal nikdo, kdo by poté měl ještě hlad. Večerní program zahájila chválami skupina mladých ze žďárského KS a poté měl hlavní slovo David Loula. Večer byl už klidný. Kdo chtěl, mohl si povídat, a kdo chtěl, šel spát.

NedÄ›lní ráno pÅ™ineslo velké očekávání pÅ™i dražbÄ› žoldáků. Nyní pÅ™iÅ¡ly vhod vÅ¡echny zlaťáky získané z arény, workshopů i bojů. Nakonec vÅ¡e dopadlo dle pÅ™edpokladů a vÅ¡echny žoldáky vykoupili Araluenci a Skandijci. Následovalo jeÅ¡tÄ› skupinové a hromadné focení.

hranicaruv_ucen_2015_08

hranicaruv_ucen_2015_09

VÅ¡ichni se pÅ™esunuli na sousední louku, kde se mÄ›lo rozhodnout o osudu Araluenu a určit vítÄ›ze letoÅ¡ní bitvy. Na úvod vyzval Morgarath nejchrabÅ™ejšího rytíře, aby s ním bojoval. NicménÄ› vítÄ›zem se nestal nikdo, takže poté se armády seÅ¡ikovali naproti sobÄ› a navzájem se hecovali. Po odtroubení začátku se ÄŒerní rytíři a Vargalové takticky stáhli do úzkého pásu louky, ponÄ›vadž byli v menÅ¡inÄ›. Toto rozhodnutí se ukázalo pro další vývoj bitvy, jako velmi důležité.

Spojené armády Araluenu tvrdÄ› zaútočili a vypadalo to, že to bude rychlý konec. Morgarath vÅ¡ak velel své armádÄ› velice chytÅ™e a podaÅ™ilo se jim prvotní útok odrazit. NáslednÄ› se jim podaÅ™ilo odrazit i útok vedený z boku a počet sil se najednou opticky srovnal. Bylo to, kdo z koho. Armáda Araluenu zakrátko ztratila své velitele a Morgarathova armáda začali postupovat dopÅ™edu. Konec se blížil. Armády Araluenu byli rozprášeny do posledního muži i ženy. Poražení smutnÄ› pozorovali radost vítÄ›zů.

hranicaruv_ucen_2015_10

hranicaruv_ucen_2015_11

Po vyprchání prvotních emocí se bitva ještě dvakrát opakovala, nicméně už to nebylo rozhodující. Druhý boj, který byl ještě více urputný než první, vyhráli spojené armády Araluenu a třetí znovu Morgarathovy válečníci.

Následně se všichni odebrali do tábora a nastal čas dojídání prasete, balení a loučení.

Dle ohlasů byl letoÅ¡ní ročník v mnohém lepší, dynamičtÄ›jší a bylo více prostoru pro taktiku, která nakonec rozhodla sobotní i nedÄ›lní boje. ÄŒas strávený mimo bojiÅ¡tÄ› s přáteli byl velice dobrý a vÅ¡ichni mohli navzájem prohlubovat své vztahy. Věříme, že ti, co byli letos poprvé, za námi pÅ™ijedou ve vÄ›tším počtu i příští rok.

rrvysocina.cz