Letošní trek byl úplně jiný než obvykle. Přečtěte si krátkou reportáž Matouše ze 42. přední hlídky Ostrava:

25. – 27. září proběhlo NVT juniorů – trek. Účastnilo se 14 royalistů (9 holek a 5 kluků) z různých hlídek a já s Pecou. Od samého začátku nešlo nic podle plánu. Všechny vlaky i autobusy měly velká zpoždění.

Když jsme vystoupili v Blatnici na kraji pohoří Velké Fatry, tak hned začalo mírně pršet. Dále jsme šli nekonečnou Gaderskou dolinou a déšť se postupně stupňoval. Když jsme přicházeli k nejprudší části výstupu, tak jsme už byli celkem promočení a narvaný batoh na zádech začínal těžknout. Šli jsme však velmi rozumným tempem, a proto jsme se všichni bez větších problémů, ač unaveni, dostali na Kralovu studni ve výšce 1377 m. n. m. Zde nastal však další problém – totální mlha. Viděli jsme stěží metr před sebe a dokonce i velezkušený Peca měl problém se zorientovat a najít salaš, kde jsme měli přespat, přestože zde byl už několikrát. Byla to dost prekérní situace, protože stavět stany za prudkého deště, větru a totální mlhy se nám moc nechtělo. Všichni jsme se v duchu modlili, abychom salaš našli, a Bůh nás vyslyšel. Salaš jsme tedy pod vedením Pecy, a ten pod vedením Boha, našli a přečkali noc ve výšce cca. 1400 m. n. m. Další den počasí nebylo o moc lepší, a tak jsme se rozhodli zůstat celý den v salaši a usušit věci nad ohněm. Na večer si měl každý účastník připravit hřebík, tedy krátké podobenství. Není divu, že se v hřebících často opakovala myšlenka, že je Bůh náš ochránce, skála, salaš a že se na něj můžeme vždy spolehnout.

Další den jsme se již vydali na krásnou cestu po hřebeni Velké Fatry. Nevynechali jsme ani nejvyšší vrchol Ostriedok a užili si i pěkných výhledů. Zas tak krásně ale nebylo, takže jsme se rozhodli zakončit cestu sestupem do Blatnice a odjezdem domů. I když byl trek o den kratší, než jsme plánovali a jeden den jsme zůstali na místě, tak to byl velmi dobrý čas s Bohem a výborná zkušenost. Když jsem byl totiž promočený, unavený a neviděl na krok před sebe, tak jsem si znovu uvědomil, jak jsem nepatrný a křehký a musím se spoléhat na Ježíše, protože bez něj nezvládnu nic.